Výživové údaje, deklarace a legislativa – Přirozené sezónní výkyvy – Základní živiny – Vitamíny, minerály a mikroprvky – Chlorofyl
- Živiny (nutrienty) jsou chemicky definované látky,které tvoří základní energetickou a biologickou hodnotu potravin. Podle chemické příslušnosti se člení na: sacharidy (cukry), lipidy (tuky), proteiny (bílkoviny), vitamíny, minerály a vodu. Známé je také dělení základních živin na makroživiny (tuky, bílkoviny, sacharidy), které představují zejména zdroj energie a stavební prvky těla a na mikroživiny (vitamíny, minerální látky a stopové prvky neboli mikroprvky), které jsou nezbytné pro chod metabolických funkcí.
- Často se zapomíná na klíčový význam vody, na které jsou zcela závislé všechny vitální buněčné funkce. V živých buňkách voda transportuje živiny a odpadních látky, reguluje tělesnou teplotu a tvoří v průměru celkem 60–70% objemu organismů. Voda je v „suchých“ potravinách stanovovaná a deklarovaná obvykle jako procentuální vlhkost.
- Legislativa výrobcům potravin a potravinových doplňků (doplňků stravy) ukládá povinnost informovat spotřebitele o živinách ve výrobcích a o jejich základním nutričním složení prostřednictvím takzvaných deklarovaných výživových údajů.
- Tyto údaje musejí být spotřebiteli dostupné buď přímo na obalu produktu (krabičce, etiketě), nebo jako součást příbalového letáku. Nicméně národní legislativy nejsou v povinnostech ukládaných výrobcům zcela jednotné ani v rámci Evropské unie, natož mimo ni.
- U produktů GW platí velmi podobný kontrolní scénář jako u bezpečnostní analýzy. Všechny naše produkty pravidelně analyzujeme v akreditovaných laboratořích a také u základních nutričních rozborů máme zavedenu vícenásobnou kontrolu (princip double control).
- Výkyvy obsahů nutričních látek jsou u přírodně pěstovaných produktů „rostlinného původu“ přirozené a souvisejí s výkyvy pěstebních podmínek.
Následující informace shrnují základní živinové složení všech našich produktů podle deklarací. Dále se můžete přesvědčit o přirozených výkyvech nutričních hodnot u zelených potravin GW (budeme to ilustrovat na triádě živin bílkoviny–sacharidy–tuky a odvozeném ukazateli energetické hodnoty).
Graf 1 – Základní nutriční hodnoty produktů Green Ways. Graf níže nabízí srovnání průměrných nutričních hodnot BIO produktů GW. Jde o základní „scan“ živin, v potravinářské hantýrce jde o tzv. výživovky (bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, popeloviny a obsah vody, tedy vlhkost). Tyto základní výživové kategorie představují pomyslnou hrubou stavbu potraviny a jejich součet dává 100% hmoty suroviny.
Graf 2 – Průběh hodnot obsahu bílkovin v čase u vybraných zelených potravin GW. Obsahy kolísají kolem středové hodnoty, a to především v závislosti na půdně-klimatických podmínkách v průběhu pěstování.
Graf 3 – Průběh hodnot obsahu sacharidů v čase u vybraných zelených potravin GW. Obsahy kolísají kolem středové hodnoty, a to především v závislosti na půdně-klimatických podmínkách v průběhu pěstování.
Graf 4 – Průběh hodnot obsahu tuků v čase u vybraných zelených potravin GW. Obsahy kolísají kolem středové hodnoty, a to především v závislosti na půdně-klimatických podmínkách v průběhu pěstování.
Graf 5 – Průběh hodnot energetické hodnoty v čase u vybraných zelených potravin GW. Obsahy kolísají kolem středové hodnoty, a to především v závislosti na půdně-klimatických podmínkách v průběhu pěstování.
Tabulka 1 – Vitamíny v Ječmeni a Chlorelle Green Ways.
Výkyvy obsahu látek v přírodních potravinách se netýkají pouze bílkovin či sacharidů, jak jste mohli vidět výše v jednotlivých grafech. Totéž platí ve velké míře také pro vitamíny a mikroprvky, kdy do hry vstupuje nejen příroda se svými vlivy sezóny, počasí a lokality, ale také samotná laboratorní technologie. Jednoduše řečeno jednotlivá hodnocení mají poměrně velké odchylky a výsledky jsou zatíženy relativně velkou chybou. Jako příklad uveďme, že například tolerance (=nepřesnost) stanovení některých vitamínů ± 10–50 %. A to jsme u stejné laboratoře, stejného standardního laboratorního postupu a hodnotíme stejnou šarži.
Navíc analýza izolovaných vitamínů (u průmyslově vyrobeného doplňku stravy) a biologicky vázaných funkčních látek jsou hodně odlišné odborné kategorie. U přírodně pěstovaných a šetrně zpracovaných produktů těžíme spíše ze synergií pod povrchem, než z absolutních hodnot a vysokých čísel jednotlivých látek.
Graf 6 – Vitamíny v průmyslově zpracovaných zelených potravinách versus vitamíny v zelených potravinách pěstovaných v přirozeném prostředí. Pokud máme možnost volby mezi přírodním a průmyslovým, volme to přírodní. Vezměme například obsahy vitamínů B12 a vitamínů skupiny K v chlorelle a srovnejme výsledky, které generuje přírodní produkce oproti té průmyslové. Čísla v tabulce dokládají propastné rozdíly mezi zvolenou cestou produkce. Takže – průmyslově „vyrábět“, nebo přírodně „pěstovat“? My volíme to druhé. Průmyslová řešení jsou sterilní, ta přírodní synergická.
Tabulka 2 – Průměrné obsahy vybraných minerálních látek a mikroprvků v zelených potravinách GW.
Graf 7 – Množství aminokyselin v Ječmeni a Chlorelle Green Ways.
Graf 8 – Antioxidační aktivita (AOX) vybraných produktů GW. Měřeno metodikou DPPH a FRAP (90% extrakce metanolem; AOX jako ekvivalent mg kyseliny askorbové/g). Metoda poukazuje na prostou fyzikálně-chemickou antioxidační aktivitu a s biologickými účinky měřených produktů v cílových organismech je její souvislost pouze volná. Pro pěstitele a producenta je tento ukazatel užitečný zejména pro sledování šetrnosti zpracování a kvality produktů.
Poznámka: Z grafu vidíme, že podle této metriky si nejlépe vedou „bobuloviny“. To není překvapivé, brusinka a borůvka jsou známé „antioxidační bomby“. V tomto ohledu se metodika AOX neplete. Pokud se ale zaměříme na látky s přímým biologickým dopadem (které reálnou antioxidační aktivitu buď přímo zajišťují nebo ji podporují), obraz se změní. V následujících grafech uvidíte, že chlorella rozhodně není antioxidačně ustrašenou „Popelkou“, právě naopak.
Graf 9 – Srovnání obsahu chlorofylu ve vybraných produktech GW v mg/g suché hmoty. Zelené potraviny nesou svoje jméno oprávněně.
Graf 10 – Vývoj obsahu chlorofylu v BIO chlorelle GW za období 2020 – 2022. Standardní limit pro obsah základního zeleného barviva přírody v naší řase je 2.000 mg/100 g (což odpovídá celkovému hmotnostnímu podílu 2% biomasy).
Poznámky k tématu:
- Na grafu můžeme sledovat patrný sezónní vliv, přičemž poslední aktuální šarže dokonce – poprvé v rámci našich více než dvacetiletých zkušeností – přesáhly hranici 3.000 mg/100 g. Potvrzuje to, že chlorela skutečně je jedním z nejbohatších zdrojů chlorofylu na planetě. A také to, že značka GW je etalonem kvality na zeleném trhu oprávněně.
- „Měření“ chlorofylu v naší produkční praxi není samoúčelné – je to jeden z ukazatelů tzv. primární kvality. V principu jde o to, že jakmile „sklidíme“ (ať už nádrž s chlorelou nebo pole s ječmenem) máme v produkci určitý obsah tohoto zeleného barviva, který v další produkci může již jen klesat. Pochopitelně, že při celkovém zakoncentrování materiálu například při vysušení či odšťavení, se zvýší i obsah chlorofylu, ale poměrově stejně jako ostatní živiny a látky).
- A nakonec – hodnota obsahu chlorofylu má svůj význam i pro zákazníka. Patří totiž mezi fytonutrienty, které mají svůj vliv nejen v detoxikaci a chemoprevenci organismu. Další zajímavosti o chlorofylu najdete v odkazech níže.
Graf 11 – Obsah karotenoidů a luteinu ve vybraných produktech GW. Po dokončení probíhajících analýz v rámci výzkumu antioxidační aktivity produktů budeme tuto sekci doplňovat o další zdroje, data a informace.
Poznámka: Chlorella zde potvrzuje svoji pozici „konzervy plné živin“, ječmen je díky svému zpracování a živosti (polyfenolické látky, enzymy) naproti tomu silnější v přímé antioxidační aktivitě (viz graf o antioxidační aktivitě).
Výkyvy nutričních hodnot z biologického hlediska
Výkyvy obsahů jednotlivých nutričních látek jsou u přírodních produktů přirozené, protože aktuální hodnoty ovlivňuje kolísání podmínek prostředí. Mluvíme-li navíc o ekologickém pěstování a BIO-produkci jako v případě GW, pak pěstitel – na rozdíl od svého konvenčního kolegy – nemá k dispozici podpůrné agrochemické přípravky pro případ, že by porostu v nějaké fázi potřeboval uměle „pomoci“. Což je sice principiálně dobře (jinak by nešlo o ekologické/organické/BIO pěstování), nicméně to zároveň znamená, že výslednou nutriční hodnotu má v rukou skutečně příroda.
Do aktuální nutriční hodnoty daného produktu se mimo předem daných a neměnných faktorů (odrůda, lokalita) propisují především aktuální půdní podmínky: množství dostupných živin, množství a kvalita organické hmoty a „živost“, tedy mikrobiologická aktivita půdy. Mikrobiom půdy je obzvlášť významný (stejně jako nedoceněný), neboť podstatnou část živin rostlinám zprostředkovávají právě symbiotické mikroorganismy, které nejčastěji fungují jako takzvaná mykorhizní společenstva kořenového systému.
Prvním faktorem výživových výkyvů je tedy úroveň „výživy“ půdy. Druhým v pořadí pak je kolísání běžných sezónních vlivů počasí a podnebí. Mimochodem i půda samotná má své teplotní výživové cykly, a to nejen díky teplotně závislé aktivitě edafonu – půdních mikroorganismů.
U přírodně pěstovaných produktů jsou proto výkyvy obsahů nutričních látek potvrzením správné, přírodě blízké organické produkce, a nikoli problémem.
